Amsterdam

Města a obce / Hlavní města

Hlavní město (korunní, nikoliv sídlo vlády) Nizozemska v provincii Noord-Holland, v ústí Amstelu do Ije a na průplavech. 921 468 obyvatel (2023). Politické, finanční a hospodářské středisko. Průmysl loďařský, strojní, letecký, automobilový, elektrotechnický, hutní, chemický, gumárenský, cukrovinek, kožedělný, oděvní, polygrafický, ropy, brusírny diamantů. Město má výhodnou dopravní polohu – světový přístav, železniční křižovatka, letiště Schiphol, podzemní dráha (40 km, 1977). Stavební památky (královský palác, radnice, gotické a renesanční kostely), muzea. Sídlo Nizozemské akademie věd, univerzity (založeny v letech 1877 a 1880), akademie výtvarných umění, architektury. Vědecké výzkumné ústavy. Botanická a zoologická zahrada. Amsterdam byl založen ve 12. století jako rybářská osada, roku 1300 získal městská práva, ve 14.–15. století členem hanzy. Během nizozemské revoluce se stal politickým centrem severního Nizozemí, začátkem 17. století pak hlavním střediskem světového obchodu a financí, (1609 založena banka), sídlem holandské východoindické a západoindické společnosti. Ve 2. polovině 17. století a v 18. století došlo k postupnému úpadku hospodářského významu města, nový vzestup v 19. století. V letech 1795–1810 byl hlavním městem Batavské republiky, resp. Holandského království, v letech 1810–1814 součást Francie, poté v letech 1814–1830 hlavní město Spojeného království nizozemského, od roku 1830 Nizozemského království. V roce 1928 se stal dějištěm IX. olympijských her.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 21. 10. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Carl Meltzer & Co., Concertgebouw-Orkest, Everhard Johannes Slijper, Fuggerové, Huizen, Jan Heyden, Jules Wijdenbosch, Naarden, Rijksmuseum, Rijksmuseum Vincent van Gogh, Severní moře, španělsko-nizozemské války 16. a 17. století.