nikl
Anorganická chemie / Chemické prvky
[Nykl, švédština], niccolum, Ni, chemický prvek VIII. skupiny periodické soustavy z triády železa, protonové číslo 28, relativní atomová hmotnost 58,69. Teplota tání je 1453°C, teplota varu 2900°C, hustota 8900 kg/m3. Nikl byl objeven roku 1751. Je to stříbrobílý, lesklý, tažný, feromagnetický kov na vzduchu stálý (v jemné práškové formě je pyroforní). Má vysokou tepelnou a elektrickou vodivost, lze jej vytahovat, válcovat, kovat, leštit. V přírodě se vyskytuje hlavně společně s arsenem, antimonem a sírou, např. jako millerit NiS, dále ve formě červené niklové rudy, která se skládá převážně z NiAs. Pro výrobu niklu má největší význam garnierit, křemičitan hořečnato-nikelnatý proměnlivého složení. Elementární nikl se také nachází ve formě slitiny železa v mnohých meteoritech a předpokládá se, že středové oblasti země obsahují jeho značná množství. Metalurgie niklu závisí na druhu rudy, která se zpracovává. Obecně se ruda převede na Ni2S3, který se praží na vzduchu za tvorby NiO a ten se redukuje uhlíkem na kov. Používá se například k výrobě slitin (pakfong, alpaka, konstantan), jako katalyzátor. Ve sloučeninách má nejčastěji oxidační číslo II. Významnými sloučeninami niklu jsou například: oxid nikelnatý NiO se používá jako zelený pigment v keramickém průmyslu, v kompaktním stavu při normálních teplotách je nikl značně odolný vůči vzduchu a vodě, proto se podvojná sůl síran nikelnato-amonný používá ke galvanickému vytváření ochranných vrstev. Vyšší hydráty nikelnatých solí a jejich vodné roztoky jsou zelené.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
13. 8. 2021
Autor: -red-
Odkazující hesla: alpaka, Babbittův kov, bronz, chemické kovové povlaky, elektrochemická ušlechtilost, ferimagnetikum, feronikl, Fischerova-Tropschova syntéza, hliníkové slitiny, hydrogenace, International Nickel Company of Canada Ltd., kobaltové slitiny, Kola, kyzová břidlice, mosaz, niklování, NiMH, nitrídování, nové stříbro, plátování, pokovování, silikotermie, stopové prvky, termoperm.
