naturalismus

Filozofie, koncepce, považující přírodu za univerzální a jediný princip výkladu všech jevů, vylučující vše „nadpřirozené“ i „nadpřírodní“. Příroda je chápána buďto v duchu živelného, mechanického, přírodovědeckého, či vulgárního materialismu, nebo se jí idealisticky připisuje duše (panpsychismus) nebo duch (panteismus

). Naturalismus v etice odvozuje morálku z přírodních principů (kosmos, organismus, biopsychické vlastnosti člověka), redukuje základ morálky na slast (hédonismus

) či užitek (utilitarismus

). V sociologii se naturalismus snaží vysvětlit společenský život ze zeměpisného prostředí, z biologických, zvláště rasových vlastností lidí. Relativně pokrokovou úlohu sehrál naturalismus v evropském osvícenství 17. a 18. století, jež proti teologickým názorům stavělo lidskou přirozenost, přirozené právo ap.