naturalismus

Filozofie

Filozofie, koncepce, považující přírodu za univerzální a jediný princip výkladu všech jevů, vylučující vše „nadpřirozené“ i „nadpřírodní“. Příroda je chápána buďto v duchu živelného, mechanického, přírodovědeckého, či vulgárního materialismu, nebo se jí idealisticky připisuje duše (panpsychismus) nebo duch (panteismus ). Naturalismus v etice odvozuje morálku z přírodních principů (kosmos, organismus, biopsychické vlastnosti člověka), redukuje základ morálky na slast (hédonismus) či užitek (utilitarismus). V sociologii se naturalismus snaží vysvětlit společenský život ze zeměpisného prostředí, z biologických, zvláště rasových vlastností lidí. Relativně pokrokovou úlohu sehrál naturalismus v evropském osvícenství 17. a 18. století, jež proti teologickým názorům stavělo lidskou přirozenost, přirozené právo ap.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 29. 3. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: Atfred Fouillée, Friedrich Nietzsche, hédonismus, interpretativní sociologie, Roy Wood Sellars, zenová filozofie.