utilitarismus

Princip hodnocení jevů z hlediska jejich užitečnosti, tj. možnosti sloužit jako prostředek k dosažení zvoleného cíle. Utilitarismus představuje v etice směr považující užitek za základ a kritérium mravnosti. Jeho zakladatel J.Bentham

pokládal největší možné štěstí (tj. uspokojení) pro největší možný počet lidí za smysl etických norem a principů. Utilitarismus se rozšířil v 19. století zvláště ve Velké Británii. J.S.Mill

se jej snažil zdokonalit spojováním naturalistického a egoistického základu utilitarismu s jinými etickými principy. Pozdější přenesení principu užitečnosti do teorie poznání podnítilo vznik pragmatismu.