hédonismus

Filozofie

[Hédonyzmus, latina < řečtina] filozofie, stanovisko v etice, podle něhož má být slast považována za nejvyšší dobro a kritérium jednání. Snaží se redukovat mnohotvárnost morálních požadavků na úsilí o požitek, který pokládá za rozhodující hybnou sílu činnosti, pramenící z přirozenosti člověka. Hédonismus je formou naturalismu (antropologismu) v etice a jako morální princip, protikladný asketismu. Vznikl v antice (Aristippos), rozvinul jej Epikúros. V etice má důležité místo v Millově a Benthamově utilitarismu. Hédonismus obhajují i někteří filozofové 20. století (G. Santayana, M. Schlick). Hédonismus pojímá člověka a jeho činnost úzce naturalisticky, zjednodušuje hybné síly jednání, tíhne k etickému relativismu a individualismu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 11. 6. 2017
Autor: -red-

Odkazující hesla: epikureismus, epikurejská škola, Epikúros ze Samu, konsekventní etika, naturalismus, rozkoš.