Kosmova kronika

Kronika Čechů, Chronica Boemorum – první česká (latinsky psaná) kronika zaznamenávající soustavně dějiny obyvatelstva českých zemí od nejstarších mýtických dob po autorovu současnost. Vznikla na počátku 12. století, jejím autorem byl děkan pražské kapituly Kosmas

. Dílo začíná výkladem o původu českého národa a končí rokem 1125, v němž autor zemřel.. První část kroniky Kosmas označil jako „bájné vyprávění starců“, druhou jako „zprávy očitých svědků“, teprve od událostí roku 1092 začal přidávat také vlastní názor (vycházel tedy ze tří zdrojů). Z formálního hlediska dílo spojuje žánr kroniky s dramatickým rétorským stylem, z politického hlediska stojí na straně přemyslovských panovníků proti říši, Polákům i dalším vnějším nepřátelům. Podobně hájí zájmy latinské západní církve proti slovanské liturgii a dějiny Čechů proti moravské tradici. Kosmova kronika založila tradici českého kronikářského dějepisectví a stala se vzorem pro mnoho pokračovatelů.