Vyšehrad

Místa a oblasti

Městská část Prahy 2, připojena 1883. Dříve Královský Vyšehrad. Od 2. poloviny 10. století přemyslovské hradiště, vedle Pražského hradu druhá pevnost v Pražské kotlině. Podle pověsti v Kosmově Kronice Čechů sídlo legendární kněžny Libuše. Kolem 1000 mincovna; 1003 za polské okupace Čech zůstala posádka Vyšehradu věrná knížeti Jaromírovi. Za Vratislava II. dočasně sídlo českého panovníka; 1070 založena vyšehradská kapitula, která patřila ke kulturním centrům přemyslovských Čech (iluminované rukopisy, anály). Od 11.století osídleni a tržiště na cestě mezi Vyšehradem a pražským brodem přes Vltavu (později Juditin most). Po roce 1350 přestavba hradu Karlem IV.; Vyšehrad se stal součástí systému opevnění Prahy; v okolí Botiče patřila kapitule ves Psáry a celní místo Výtoň. V listopadu 1419 se Vyšehradu zmocnili pražští husité a předali jej do správy Č. z Vartenberka; ten však přešel na stranu Zikmunda Lucemburského. V září 1420 oblehlo Vyšehrad vojsko husitů a donutilo jeho velitele J. Šemberu z Boskovic ke smlouvě o kapitulaci, nedostane-li posádka včas vojenskou podporu. Těsně po uplynutí lhůty došlo k bitvě u Vyšehradu mezi Zikmundem Lucemburským a husity, v níž byl Zikmund poražen; znamenalo to definitivní obrat v průběhu bojů ve prospěch husitů. Vyšehrad byl v následujících dnech rozbořen. Po roce 1437 obnoveno purkrabství a kapitula. Kolem roku 1476 se konstituovalo poddanské městské kapituly, které se nazývalo Město hory Vyšehrad (s Prahou spojeno v roce 1883). V roce 1653 byl hrad přeměněn v barokní citadelu; roku 1742 za francouzské okupace vybudovány kasematy. – Pověsti o Vyšehradě, inspirované Kosmovou kronikou, se rozvíjely po celý středověk; ovlivnily Korunovační řád českého krále Karla IV. (průvod na Vyšehrad v předvečer korunovace). V době národního obrození se Vyšehrad stal symbolem nezávislé a slovanské minulosti Čech a Prahy; pověsti o Vyšehradě inspirovaly četné umělce (M. Aleš, B. Smetana). 1869 založen na místě bývalého farního hřbitova pohřebiště pro významné osobnosti českého národa podle architektonického návrhu Barvitia; dominantou hřbitova je hrobka Slavín postavená v roce 1889 podle architektonického projektu A. Wiehla, se sochařskou výzdobou J. Maudera (*1854 – †1920). – 7.5.1939 byly na vyšehradském hřbitově uloženy ostatky K. H. Máchy, převezené na podzim roku 1938 z původního hrobu v Litoměřicích (jež byly po Mnichovu připojeny k nacistickému Německu); tento pietní akt se stal masovou národní manifestací odporu proti nacistické okupaci českých zemí. – V areálu Vyšehradu zachovány základy baziliky sv. Vavřince z 2. poloviny 11. století, rotunda sv. Martina pravděpodobně z 2.pol. 11.století, kapitulní kostel sv. Petra a Pavla (založený v 2. polovině 11. století, přestavován raně goticky v polovině 13. století, později v 15.–18. století, koncem 19. století regotizován J. Mockerem), fragment románského mostu. V sadech u kapitulního kostela umístěna sousoší J. V. Myslbeka (Lumfr a píseň, Ctirad a Šárka, Záboj a Slavoj, Přemysl a Libuše). Areál Vyšehradu obehnán barokními hradbami (C. Lurago, S. Bossi, F. Pieroni, †1661). Oblast hradu s opevněním a hřbitovem je národní kulturní památka.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Praha.