Kamil Krofta

*17.7.1876 – †16.8.1945, český historik a diplomat, profesor Univerzity Karlovy. Jeden z představitelů Gollovy

školy, stoupenec Palackého

a Masarykovy

filozofie českých dějin. Zabýval se zejména historií české reformace

, agrárními dějinami, národnostním vývojem ve střední Evropě i dějinami Slovenska. Hlavní díla: Bílá hora, Přehled dějin selského stavu v Čechách a na Moravě, Nesmrtelný národ, Dějiny československé. Byl autorem řady populárně historických publikací s aktualizační tendencí. Od roku 1920 působil v československých diplomatických službách, v letech 1920–1921 byl vyslancem ve Vatikánu, 1921–1925 v Rakousku, 1925–1927 v Německu. V letech 1927–1936 byl zástupcem ministra, 1936–1938 ministrem zahraničních věcí. Za 2. světové války patřil mezi představitele odbojové organizace Přípravný národně revoluční výbor (1942–1944), v letech 1944–1945 byl vězněn v Terezíně

– na následky věznění krátce po osvobození zemřel.