Jiří z Poděbrad a Kunštátu



Biografie / Panovníci českých zemí / Šlechta

*23.4.1420 – †22.3.1471, český král od roku 1458. Od roku 1444 byl vůdcem sjednoceného utrakvismu (kališnictví), v roce 1448 se zmocnil Prahy, v letech 1452–1458 (za vlády Ladislava Pohrobka) působil jako správce Českého království. V roce 1458 byl zvolen českým králem i katolíky, jimž slíbil poslušnost papeži a tvrdý postup proti kacířům. Zrušení kompaktát v roce 1462 bylo počátkem nového konfliktu s Římem. Mocenské izolaci Jiří z Poděbrad čelil diplomatickou iniciativou: v roce 1464 se jako první evropský panovník pokusil založit mírovou unii, v letech 1465–1467 vyslal diplomatické poselstvo do západní Evropy a podporoval snahy o svolání nového církevního koncilu. Dokázal si získat přízeň císaře Fridricha III., svou dceru Kateřinu provdal již dříve za uherského krále Matyáše Korvína. Domácí katolická opozice proti němu vystoupila v roce 1465 (Jednota zelenohorská). V roce 1466 papež vyloučil Jiřího z Poděbrad z církve a zbavil ho trůnu. Obojí se stalo podnětem k válce, která roku 1468 přerostla v křížovou výpravu v čele s uherským králem Matyášem Korvínem. V únoru 1469 bylo uzavřeno příměří u Vilémova, válka však se střídavými úspěchy pokračovala do roku 1471 a Matyáš se dokonce nechal roku 1969 korunovat v Olomouci českým králem. Jiří z Poděbrad byl jedním z nejvýznamnějších politiků soudobé Evropy. Snažil se předejít válečným konfliktům diplomatickým jednáním. V lidové paměti zůstal jako „husitský král“. Přestože měl několik synů, rezignoval na založení vlastní dynastie a dohodl se s polským králem Kazimírem IV. o nástupnictví polského prince Vladislava Jagellonského na český trůn. Jiřího záměr ovšem v době jeho smrti podporovala jen část stavů zemí Koruny české.



Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 12. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Albrecht III. Achilles, Albrecht Srdnatý, Bartoloměj z Mimitrberka, Beneš z Mokrovous a Hustiřan, Cimburk, Cornštejn, Daniela Kolářová, Eneo Silvio Piccolomini, Fridrich II. Mírný, Fridrich III., Hilarius z Litoměřic, Hynek z Kunštátu, Jakoubek z Vřesovic, Jan II. z Rožmberka, Jan Klenovský, Jan Smiřický ze Smiřic, Jan Tovačovský z Cimburka starší, Jan z Pernštejna, Jednota poděbradská, Jednota strakonická, Jednota zelenohorská, Jindřich ze Stráže, Johana z Rožmitálu, Juan de Carvajal, Kateřina, Ladislav Lakomý, Ladislav Pohrobek, Lev z Rožmitálu, Martin Mayr, Matyáš I. Korvín z rodu Hunyadyů, Menhart z Hradce, Ondřej Mikulášek, Praha, pražané , Přibík z Klenové, Prokop z Rabštejna, Rokštejn, Rýzmburk, Samuel Valečovský z Hrádku, Slezsko, Stará Dubá, Staroměstská radnice, Tas z Boskovic, Týnský chrám, Václav Koranda starší, Vaněk Valečovský z Kněžmostu, Viktorin Boček z Kunštátu, Viktorin z Poděbrad, Vladislav II. Jagellonský, volební kapitulace, Vratislavové z Mitrovic, z Minstrberka, z Roupova, Zajícové z Hazmburka, Zdeněk ze Šternberka, ze Žeberka, Žerotínové.