volební kapitulace

Politologie / Středověk

Podmínky předkládané českými stavy novému panovníkovi. Teprve po jejich potvrzení a přijetí za své mohl být nový král přijat (v případě fungujícího následnictví) nebo zvolen. Obecně byl tento postup u nás zaveden po husitských válkách, první volební kapitulací však de facto byly už inaugurační diplomy Jana Lucemburského. Zikmund Lucemburský musel volební kapitulaci složit při vjezdu do Prahy 23.8.1436 (šlo především o dodržování kompaktát), Jiří z Poděbrad roku 1458 skládal při korunovaci slavnostní slib, že bude zachovávat všechny zemské svobody. Od zvolení Vladislava Jagellonského českým králem (1471) zahrnovala volební kapitulace soubor zemských privilegií, která měl nový panovník potvrdit. I později platilo, že zvolený či přijatý král (pokud byl cizinec) skládal při vstupu do země přísahu a potvrzoval zemská práva. Při své korunovaci přísahal znovu a vydával pro stavy revers reagující na všechny požadavky kapitulace. Po korunovaci v Praze pak stejný postup následoval i v dalších zemích, kde panovník vždy v hlavním městě přísahal, vydal revers a přijal hold stavů.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 13. 6. 2008
Autor: mim