Jan Kubíček

Biografie / Výtvarné umění

*30.12.1927 (Kolín), český akademický malíř a grafik, V letech 1949-1953 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a v letech 1954-1957 scénografii na Akademii múzických umění. Je členem Klubu konkretistů a je zastoupen v našich předních uměleckých sbírkách. Doma i v zahraničí je považován za významnou osobnost světového konstruktivismu. Významně se na tomto hodnocení podílí i Kubíčkova tvorba grafická. S přítelem, malířem Jiřím Balcarem, se toulali přírodou a malovali polabskou krajinu. Miloval její daleké otevřené horizonty. Tento kraj bez předělů a sevření hor jako by sám již byl plochou malířského plátna členěnou liniemi letitých větrolamů a dlouhými lány polí. Počátkem 60. let odešel Jan Kubíček do Prahy a od konkrétních obrazů ho svět tehdejšího „velkoměsta“ a nástup moderního umění dovedl až ke geometrické abstrakci. Pod povrchem geometrických tvarů na jeho obrazech je napovězen obecně platný řád věcí, přírody, kosmu – podobně čistý a jasný jako zásady zenu, kterému je nakloněn jeho přítel Kim Houdek. Kubíček zůstává žít v Praze propojen a důsledně rozvíjí konstruktivistické principy. Jan Kubíček patří již několik desetiletí k předním reprezentantům české školy konstruktivního umění. Je to program, který se prosadil již v 60. letech jako protiváha k existenciálně motivovanému symbolismu brutálních textur, inspirovaných kupříkladu rozrušenou omítkou zdí. Konstruktivisté proti tomu na scénu umění přicházejí s důvěrou v rozvážnou práci s jednoduchými geometrickými tvary, jejichž statická, případně i dynamická analýza se stává dostatečným námětem k budování obsahu nového typu. Ne nadarmo se i Jan Kubíček objevuje v roce 1968 na výstavě Nové citlivosti skupiny Křižovatka, když sám svým dílem podstatně přispěl k rozvinutí této estetiky a programu u nás. Ačkoliv je Kubíčkova tvorba známa především na základě jeho obrazů, případně jejich sestav a objektů dynamizujících prostor, je její významnou součástí i Kubíčkovo dílo grafické. Poměrně četné, logicky se vyvíjející a plné originálních myšlenek. Udělení ceny Vladimíra Boudníka tomuto umělci jen podtrhuje dluh, který vůči jeho grafické tvorbě máme. Grafiky jsou expresivní, již znakově zobecněné figury a především scény z městského interiéru. Tvar je hybný, umocněný primitivizující technikou dřevořezu. Pak Kubíček používá obráceného linolea a prochází obdobím struktur, které ovšem již v počátku experimentace příznačně doplňuje znakovými prvky signálů a písmových typů tak, jak se v tradici civilismu 40. let vidí ve věcném prostředí městské civilizace. V lecčems se blíží francouzskému „novému realismu“. Jeho monotisky stojí u zrodu zvláštních, českých, ale ve světě velmi ceněných forem lettrismu – práce s oproštěnými písmovými typy. Jejich důsledná analýza Kubíčka nakonec vede ke geometrickému minimalismu. Ten nachází výraz i v několika řadách serigrafií, kde autor patří k zakladatelským osobnostem české serigrafie. Jako citlivý malíř se zkušeností s kvalitou barvy sem vnáší velmi osobitou kulturu grafické redakce minimalistické estetiky. Tato díla patří k vrcholům konstruktivistické grafiky ve světě. Nejde mu jen o čistou tvarovou spekulaci, ale o nový přístup k obsahu výtvarné formy. Sám o tom říká: „Možná, že i zcela čistě výtvarné procesy, které se poslední léta pokouším vizuálně ztvárnit konkrétní geometrickou formou, mají svůj prvopočátek nejdříve někde mimo nás. Je to snad onen nejprvnější, zcela intuitivní impuls z okolního světa, který prožívám a o kterém uvažuji. Prolne do lidského myšlení a dalším utvářením dostává svoji formu zcela konkrétního znaku, dokonce obecně geometrického znaku, jenž v sobě může nést i sémanticko-symbolický obsah."

Vytvořeno: 15. 5. 2007
Aktualizováno: 18. 5. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Křižovatka.