scénografie

Specifická umělecká disciplína uplatňující se v divadelním umění od počátku jeho vývoje, speciálně pěstovaná od renesance, kdy nabyla na významu s rozvojem techniky a vyvinula se v samostatný, vnitřně dále specializovaný obor. Scénograf se v moderním divadle podílí na řešení divadelního prostoru ve smyslu architektonickém a určuje (spolu s režisérem) jedinečné prostorové, výtvarné, materiálové, světelné a technické řešení scénické výpravy (tj. dramatičnosti prostředí a scénických masek) inscenace. Úkolem scénografa je tedy v rovině návrhu (ve formě plošných náčrtů, kreseb a obrazů, nebo plastických maket a modelů) i jeho praktické realizace konkrétně umělecky a technicky zformovat podobu vzájemného vztahu mezi hracím (jevištním) a diváckým (hledištním) prostorem v divadelním prostoru a podobu dramatického prostředí jako materiálního prostředí pro hereckou akci a jako obrazu (znaku) životního prostředí.