konflikt v Perském zálivu

V srpnu 1990 obsadily irácké jednotky Kuvajt, který prezident Saddám Husajn

označil za 19. provincii Iráku. Cílem invaze bylo ovládnout cenná kuvajtská ropná pole. Rada bezpečnosti OSN nařídila rezolucí Iráku se stáhnout a uložila mu hospodářské sankce. Koalice téměř třiceti států v čele s USA zmobilizovala početné vojenské síly, které se přesunuly do Perského zálivu. Po neúspěšných diplomatických jednáních a 11 dalších rezolucích Rady bezpečnosti začal v lednu 1991 rozsáhlý letecký útok (operace Pouštní bouře). Po získání převahy ve vzduchu a bombardování strategických cílů zahájili vojáci koalice pozemní ofenzívu (operace Pouštní šavle). Vrchním velitelem vojsk OSN byl americký generál Norman Schwarzkopf. Po čtyřech dnech byla irácká armáda poražena. Před stažením svých sil nechal Husajn zapálit několik set kuvajtských ropných vrtů a vypustit miliony barelů nafty do moře. Válka skončila osvobozením Kuvajtu. Američané ani jejich spojenci se neodhodlali ke svržení Husajna (k čemuž neměli mandát od OSN), došlo k němu až v pozdější válce v Iráku. Během konfliktu byly poprvé nasazeny některé moderní zbraně, například laserem naváděné bomby.