hliník
Anorganická chemie / Chemické prvky / Metalurgie
Hliník, Aluminium, značka Al, chemický prvek III. A podskupiny periodické soustavy, protonové číslo 13, relativní atomová hmotnost 26,98154. Teplota tání je 659 °C, teplota varu 2500 °C, hustota 2700 kg/m3. Hliník byl objeven v roce 1825. Je to stříbřitě bílý, lesklý, lehký, tažný kov dobře vodící elektrický proud. V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách (například hlinotokřemičitany, živce, jíly), je třetí nejrozšířenější prvek v zemské kůře. Vyrábí se z bauxitu elektrolýzou oxidu hlinitého rozpuštěného v roztaveném kryolitu Na3AlF6. Používá se hlavně ve slitinách jako konstrukční materiál (dural), v elektrotechnice na vodiče, na výrobu obalových folií (alobal), ve výrobě kovů, například chromu, manganu, titanu aluminotermií. Hliník se na vzduchu pokrývá ochrannou vrstvičkou oxidu. Ve sloučeninách je amfoterního charakteru a má oxidační číslo III. Významnými sloučeninami hliníku jsou například: oxid hlinitý, hydroxid hlinitý, chlorid hlinitý, síran hlinitý. Hlinité kamence MIAl(SO4)2.12H2O mají podobné užití jako síran; tetrahydridohlinitan sodný Na[AIH4] je důležité redukční činidlo. Hlinitokřemičitany alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin se používají jako iontoměniče, molekulová síta a nosiče katalyzátorů.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
13. 8. 2021
Autor: -red-
Odkazující hesla: aleminotermické svařování, alkoholáty, allitická terra rossa, alofan, amfolyt, anorganický povlak, elektrochemická ušlechtilost, elektrolytický kondenzátor, elektron, ferovanad, fluorimetrie, halogeneze, kobaltové slitiny, kovy, lepidolit, metalotermie, mosaz, nitrídování, přímá redukce, sial, silumin, svařitelnost kovů a slitin, vermikulit, zinkové slitiny.
