anorganický povlak
Tenká souvislá povrchová vrstva určená k protikorozní ochraně i jako podklad pro některé galvanické povlaky (zinek, kadmium) a k zlepšení jejich přilnavosti a korozní odolnosti. Nejčastěji jsou používány anorganické povlaky fosfátové (pro ocel a zinek), připravované ponorem předmětů do horkých roztoků fosfátů, chromátové (na zinku, kadmiu, mědi, mosazi), zhotovené v roztocích obsahujících sloučeniny CrVI, oxidové pro hliník a slitiny hliníku, dosahované chemickou nebo anodickou oxidací povrchu, a oxidové pro oceli a litinu (černění, hnědění), dosahované ponorem do oleje a vypálením při teplotě nad 200°C. K anorganickým povlakům patří i keramické smalty – silikátové nebo oxidové povlaky zhotovované natavením při teplotě nad 600°C a dále cementové ochranné povlaky nanášené torkretováním a povlaky vytvořené směsí vodního skla se zinkovým práškem.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
5. 9. 2006
Autor: -red-