fluorimetrie

[Latina + řečtina], kvantitativní metoda fluorescenční analýzy, měření intenzity fluorescence zkoumaných látek. Vzorek se ozařuje zpravidla ultrafialovým světlem a ve fluorimetru se měří intenzita vznikajícího sekundárního záření, úměrná obsahu určované látky ve vzorku. Fluorimetrie se používá k stanovení stopových prvků (beryllium, hliník) a organických látek (vitamín A, barbituráty) v roztocích, popřípadě v papírových chromatogramech.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 5. 8. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: luminiscenční analýza.