František Mareš

Lékařství / Biografie / Filozofie / Fyziologie

*20.10.1857 (Opatovice, okr. Č. Budějovice) –†6.2.1942 (Hluboká nad Vltavou), český lékař, fyziolog a filozof; profesor lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V období 1895–1928 přednosta Fyziologického ústavu lékařské fakulty UK. V letech 1920–1921 rektor UK. Zabýval se zejména otázkami přeměny látek v organismech živočichů i u člověka, fyziologií nervového systému a krevního oběhu, svalovou činností a činností jater a ledvin. Jako filozof byl začátkem 20. století hlavním představitelem novokantovství v české filozofii (Idealismus a realismus v přírodních vědách). Vystoupil na obranu Rukopisů. V politice dospěl ke krajnímu konzervatismu. V letech 1918–1920 byl poslancem, v období 1920–1925 senátorem NS za Čs. národní demokracii. Byl také spolupracovníkem Ottova slovníku naučného pro který napsal řadu článků. Hlavní díla: Fysiologie (1906),O výživě člověka (1889), O citlivosti (1891), Psychologie bez duše (1912), Fysiologická psychologie (1927), Pravda nad skutečnost (1908), Pravda v citu (1922).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: kantovství

, Karel Vorovka, Národní sjednocení, vitalismus.