Národní sjednocení

Česká politická strana, vytvořená v letech 1934 až 1935 sloučením Československé národní demokracie

(předseda K. Kramář

), Národní ligy

(předseda J. Stříbrný

) a Národní fronty (předseda F. Mareš

). Volební neúspěch Národního sjednocení však odhalil vnitřní nesourodost nové strany a umocnil rozpory v jejích řadách. V červnu roku 1937 se Národní liga opět osamostatnila. Valný sjezd Národního sjednocení dne 19.6.1937 přijal nový program strany, odmítl „opoziční nacionalismus“ Stříbrného a vyslovil se pro „konstruktivní nacionalismus“ a účast ve vládě. Vedle různých reakčních i fašizujících sil se v Národním sjednocení v letech 1937–1938 stále výrazněji uplatňovala i skupina mladších národně demokratických politiků kolem revue Národní myšlenka (L. Rašín

, V. Klíma, F. Toušek

), vyslovující se pro rozhodný postup proti Sudetoněmecké straně

a hrozící agresi nacistického Německa a v září 1938 se výrazně exponující ve Výboru na obranu republiky

. Koncem roku 1938 ukončilo Národní sjednocení svou činnost a většina jeho členstva přešla do Strany národní jednoty

. Předsedou Národního sjednocení byl v letech 1935–1937 K. Kramář

, po jeho smrti stálo v čele strany tříčlenné kolektivní vedení. Ústředním tiskovým orgánem byly Národní listy, v letech 1935–1937 též Polední list.