etika

[-ty-, řečtina], teorie morálky, filozofická věda o mravnosti jako stránce života společenského člověka, o původu a podstatě morálního vědomí a jednání. Zdroj mravnosti může být spatřován v Bohu, v přírodě a přirozenosti člověka, v autoritě, v apriorním principu (I. Kant, G. W. F. Hegel). Etika hledá obecné základy, na nichž morálka stojí, hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Rozlišuje se etika autonomní a heteronomní. V autonomní etice si morální zásady stanovuje člověk (společnost) sám. V heteronomní etice jsou mravní zásady dány zvějšku, například Bohem.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 26. 6. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: Anthony Ashley Cooper

, areté, Erazim Kohák, étos, lingvistická analýza v etice, Martin Luther, Natalia Ginzburgová, Pierre Gassendi, surrealismus, věda, wu-wei.