areté

[Řečtina], původně zdatnost, dokonalost, vynikající schopnost; ústřední pojem Sokratovy etiky – obvykle se překládá jako ctnost. Proti relativizaci etiky a jejích hodnot a morálnímu konvencionalismu sofistů staví Sokrates usilování o dosažení areté, jež je zároveň dosahováním blaženosti; areté není relativním dobrem, ale dobrem absolutním, mravní zákony jsou přirozené, a proto jde o pojem ctnosti pouze ve sféře morálních hodnot, zejména o starost a péči o duši. Pojem areté je výrazem Sokratova cíle – individuálního sebeuvědomění a morálního hodnocení.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 7. 2006
Autor: -red-