dýka

[Latina], krátká pobočná bodná zbraň. Patří vývojově k nejstarším zbraním vůbec (již v období paleolitu). Kovová dýka se skládá z oboustranné broušené čepele

a rukojeti, která je u některých typů opatřena záštitou

a hlavicí. Ve středověku byla oblíbená tvz. misericordia

, dýky s terčovou hlavicí a záštitou, mečové dýky v 15. a 16. století široké dýky cinquedy a drobné špičaté italské stilety. V 16.–18. století, kdy se rozvinul šerm s mečem v jedné a dýkou ve druhé ruce, byly užívány soubojové dýky, tzv. levoručky.