záštita

Přímá nebo různě tvarovaná kovová část poboční chladné zbraně, umístěná mezi jílcem

a čepelí

; sloužila k ochraně ruky držící zbraň před účinky chladných zbraní protivníka. Nejčastější a nejstarší byl tvar rovný, příčka umístěná ve tvaru břevna kříže (typická pro meče

a dýky

již od starověku a po celý středověk) nebo oválná či terčovitá (u některých turnajových mečů či mlatů

nebo u orientálních zbraní). Od konce 15. století byla záštita tvarově bohatší a lépe chránila ruku. Pokud byla spojena s hlavicí jílce tzv. záštitným obloukem, šlo o tzv. jednoduchý koš.