akvadukt

[Latina], spádový vodovod vedený nad zemí. Stavba s řadou oblouků, i v několika patrech, nesoucí kanál nebo potrubí s vodou. Přívody vody potrubím budovali již Řekové v 6. století př. n. l. První akvadukt v Římě byl zřízen roku 312 př. n. l. (Aqua Appia), koncem císařství bylo v Římě 11 akvaduktů, z nichž některé fungují dodnes. Ve městech byla voda dále rozváděna do nádrží, fontán, lázní a soukromých domů. O akvadukty se za republiky starali cenzoři a edilové, za císařství curatores aquarum. Dnes se stavějí akvadukty pro plavební nebo zavodňovací kanály.