Zvíkov

Hrad u Zvíkovského Podhradí

(obec Oslov), okres Písek, na soutoku Vltavy s Otavou. – Jeden z nejvýznamnějších českých královských hradů. Založen na místě keltského oppida Přemyslem I. Otakarem

, poprvé doložen roku 1234, později též pod jménem Klingenberg. K nejstarším objektům patří románská čtverhranná obytná věž zvaná Markomanka či Hlízová věž z 1. poloviny 13. století. Kolem poloviny 13. století za Václava I

. začala gotická přestavba hradu, dále rozvinutá za Přemysla II. Otakara

, vznikla uzavřená palácová dispozice ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku s obytnými a reprezentačními prostorami, královskou kaplí sv. Václava a arkádovým ochozem. V 2. polovině 13. století byla před palácem vybudována okrouhlá věž s břitem a kolem hradu hradba s nárožními věžicemi. Ke Zvíkovu příslušelo několik desítek vesnic a zvíkovští uranové. Purkrabský úřad zastávali často přední čeští pánové (Purkart z Janovic, Bavorové ze Strakonic). Po větší část 14. a 15. století drželi Zvíkov jako královskou zástavu Rožmberkové, za jejich správy byl zaveden na hrad vodovod. V roce 1473 získali Zvíkov do zástavní a roku 1574 do dědičné držby Švamberkové

. Za Švamberků pozdně gotická výzdoba hradu, zejména kaple, oltář s reliéfním výjevem Oplakávání Krista (začátek 16. století). V 16. století renesanční úpravy. Švamberkové se účastnili českého stavovského povstání 1618-1620

, po jeho porážce vzdorovala posádka Zvíkova obléhání do roku 1622. Zvíkov byl konfiskován a odevzdán Eggenbergům

, v letech 1719-1948 byl v majetku Schwarzenbergů. Koncem 19. století a ve 20. století byl hrad rekonstruován. Předhradí bylo zatopeno Orlickou přehradní nádrží

. Národni kulturní památka.