zpětná vazba

Zvláštní forma vzájemného působení, která je obecným principem fungování kybernetiky regulačních systémů; vyskytuje se i v přírodě a nachází své uplatnění i ve společnosti. Je to způsob informačního spojení elementů nebo celých soustav uvnitř kybernetického systému i mezi ním a prostředím. Mezi soustavou A a soustavou B existuje zpětná vazba, plyne-li tok informací tak, že soustava A ovlivňuje soustav B a také soustava B ovlivňuje soustavu A. Zpětná vazba je pricipem každé regulační soustavy, která má zabezpečit stabilitu nějakého systému. Ovládající soustava uvádí ovládanou do určitého stavu a je zpětně sama ovlivňována stavem, který vyvolala. Uzavřenou soustavou nebo též soustavou se zpětnou vazbou se nazývá taková regulační soustava, ve které se uskutečňuje přenos informace o skutečném stavu výkonných orgánů řízené soustavy. Jestliže se velikost řídícího signálu a velikost signálu, který systém zpravuje o stavu řízeného předmětu, navzájem odčítají, pak se mluví o záporné zpětné vazbě. Jestliže se navzájem sčítají, jde o kladnou zpětnou vazbu. Se zápornou zpětnou vazbou pracují nejrůznější automatická zařízení. Kladná zpětná vazba je aplikována hlavně v radiotechnice (regenerace, zesilovače, generátory) a v živé přírodě (vzájemné vztahy různých orgánů při růstu organismu). Pojem zpětná vazba pomáhá odhalit strukturu materiální jednoty světa a dialektiku jeho vývoje. Zpětná vazba je typem vztahu, který zachovává, ale zároveň překonává striktní lineární kauzalitu a poukazuje k hlubším, dialektickým vztahům charakterizovaným vnitřní rozpornosti a zprostředkováním. Lineární kauzalita převažuje jen tehdy, neexistuje-li zpětná vazba. Zpětnou vazbou se zabývá zvlᚍ teorie řízení a teorie systémů. – Podle některých autorů lze kontemplativním zklidněním lidského těla ovládnout takřka každou jeho část, a to pomocí tzv. biologické zpětné vazby (biofeedback). Tato forma zpětné vazby představuje účinný způsob autoregulace v oblasti všech důležitých fyziologických funkcí organismu, podílejících se na vytváření psychofyziologického obrazu jedince (dechová a tepová frekvence, povrchová kožní teplota, svalové napětí, tlak krve). Biofeedback, který pracuje nejčastěji na bázi stimulace (informace) zrakovým či sluchovým signálem (resp. oběma současně) a který umožňuje modifikaci individuální fyziologické proměnné v terapeutickém smyslu, se využívá v nácviku relaxace především za účelem prevence kardiovaskulárních chorob (hypertenze), migrenálních stavů a léčby funkčních svalových kontrakcí (spasmatických stavů). – V živých organismech je zpětná vazba základním principem při řízení funkce žláz s vnitřní sekrecí. Má zápornou (negativní) a kladnou (pozitivní) složku. Negativní složku v hormonálních regulacích představuje tlumení sekrece hormonu jeho zvýšenou hladinou; pozitivní složka naopak stimuluje sekrece hormonu při poklesu jeho hladiny. Při jednoduché zpětná vazba je sekrece hormonu přímo ovlivňována metabolickou změnou; kterou hormon působí. Mezi hypotalamem, adenohypofýzou a periferní endokrinní žlázou se uplatňuje složitý typ zpětné vazby. Jako vnitřní zpětná vazba se označuje ovlivnění sekrece hypotalamického regulačního hormonu příslušným hormonem adenohypofýzy.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: teorie řízení, zpevňování.