žaludek

Ventriculus, stomachus, gaster, vakovitě rozšířená část trávicí trubice

, v níž se potrava zpracovává mechanicky a částečně i chemicky. Embryonálně se zakládá z endodermu. U primitivních bezobratlých není žaludek vyvinut. Ve vývojové řadě živočichů se poprvé objevuje u vířníků

a kroužkovců

. U některých členovců

, například hmyzu

, je rozdělen na dvě části: žvýkací žaludek a vlastní trávicí žaludek, popřípadě je vyvinut sací žaludek, například u motýlů

. Žaludek obratlovců

má u všech skupin obdobnou stavbu. Pouze u ptáků

je rozdělen na přední tenkostěnnou část (žláznatý žaludek) a zadní tlustostěnnou část (svalnatý žaludek). Tvar i objem žaludku savců

je závislý na typu přijímané potravy. Býložravci mají na rozdíl od masožravců žaludek objemný. U přežvýkavců je žaludek spojen s předžaludky. U člověka je uložen pod levou klenbou brániční doprava dolů pod levý lalok jater

. Přechod jícnu

v žaludku tvoří česlo (cardia). Na dolním konci ústí žaludek do dvanáctníku

vrátníkem

(pylorus). Vedle kardie

je vyklenutá horní část žaludku (fundus), která pokračuje jako tělo žaludku (corpus) a končí ve vrátníkovém úseku. Žaludek má v dospělosti kapacitu 1–2 litry (u novorozence 50 ml). Je vystlán sliznicí

obsahující četné žlázky produkující kyselinu chlorovodíkovou

(solnou), trávicí enzymy, zejména pepsin

, a ochranný hlen. Posuvnými (peristaltickými) pohyby se obsah žaludku promíchává a posouvá. Kardie a pylorus jsou v klidu uzavřeny. Obsah žaludku se vyprazdňuje do dvanáctníku po částech. Tekutiny protékají žaludkem poměrně rychle.