vyhasínání

Vyhasínání, extinkce – proces eliminace určité reakce v situaci, kdy nedochází k jejímu zpevňování (posilování), takže četnost jejich projevů klesá až k nule; redukce síly či frekvence odpovědi organismu jako důsledek opakování bez posílení. Proces vyhasínání souvisí s procesem zpevňování a vztahuje se jak k dynamice klasického, tak operačního podmiňování. Klasický zákon vyhasínání formuloval I. P. Pavlov: „Jestliže je podmíněný reflex vyvoláván bez posilování nepodmíněným reflexem, dochází k jeho zeslabování či inaktivaci“. Není-li podmíněný podnět provázen podnětem nepodmíněným, ztrácí podmíněná odpověď svou funkci a vyhasíná. Vyhasínání však není totožné se zapomínáním, neboť objeví-li se za čas znovu podmíněný podnět, objeví se spontánně i podmíněná odpověď. Podstata procesu vyhasínání je vysvětlována nejednotně. I. P. Pavlov chápal vyhasínání jako útlum, který je při podmiňování protikladný procesu podráždění. Jiné teorie předpokládají pouze jediný nervový proces a vyhasínání chápou jako naučení se jiné reakci. V zobecňujícím pohledu platí skutečnost, že přerušované posilování nepodmíněné reakce vede k její dokonalejší fixaci, zatímco její nepřetržité posilování vede k vyhasínání.

Vytvořeno: 24. 7. 2006
Aktualizováno: 24. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: podmiňování, učení, zpevňování.