Věra Tichánková

*7.12.1920 (Žarnovická Huť, okres Nová Baňa, Československo) – †9.1.2013 (Praha, Česká republika), česká divadelní, filmová a televizní herečka. Pocházela z rodiny ministerského úředníka. Původně chtěla studovat chemii, ale po uzavření vysokých škol nacisty se rozhodla pro pražskou konzervatoř, kterou však nedokončila, neboť během okupace byla zatčena a uvězněna. Po osvobození pomáhala budovat Horácké divadlo v Třebíči a později v Jihlavě, kde také poznala svou celoživotní lásku a manžela, herce Jana Skopečka

(vzali se v roce 1949). S ním v roce 1948 přešla do Prahy do nově vzniklého Městského oblastního divadla na Žižkově a odtud v roce 1950 do tehdejšího Divadla S. K. Neumanna v Libni (dnešní Divadlo pod Palmovkou), ve kterém působila až do roku 1981, kdy odešla na odpočinek. Své mnohotvárné herectví s výrazným komediálním nadáním uplatňovala ve velkých i malých rolích překypujících vitalitou (Hrátky s čertem, Veselé paničky windsorské, Matka Kuráž, Hadrián z Římsů, Poprask na laguně, Lucerna, Marie Stuartovna, Loupežník). Před kamerou debutovala v roce 1958 rolí Anděly v poetickém snímku Touha. Její výkon uchvátil diváky i kritiky a do dalších let jí zajistil pevnou pozici na filmovém plátně (z obrovského množství filmů zůstávají dodnes v paměti Vyšší princip, Romeo, Julie a tma, Smrt si říká Engelchen, Dým bramborové natě, Jako jed a Ať žijí duchové) a později i na televizní obrazovce (mj. seriály Eliška a její rod, Byli jednou dva písaři, Hříšní lidé města pražského, Chalupáři, Nemocnice na kraji města, Žena za pultem, Laskavý divák promine, Hospoda, Četnické humoresky, Kriminálka Anděl, Expozitura). Většinou vytvářela postavy obyčejných venkovských žen (později babiček), které často hrála způsobem prostým a syrovým, čímž se stala jednou z nejrázovitějších hereček českého filmu. V posledních letech se do diváckého povědomí zapsala nejvýrazněji rolí paní Lamkové v komedii Vratné lahve. V roce 2002 získala Cenu Thalie za celoživotní mistrovství v činohře. Zemřela po dlouhé těžké nemoci ve věku 93 let. Vybraná filmografie: poetický povídkový snímek Touha (1958), adaptace novely Jana Otčenáška

z doby heydrichiády Romeo, Julie a tma (1959), pokus o inovaci žánru vesnických agitek Žalobníci (1960), špionážka Páté oddělení (1960), vynikající drama z doby heydrichiády podle námětu Jana Drdy

Vyšší princip (1960), drama podle divadelní hry Františka Pavlíčka

Labyrint srdce (1961), vesnická komedie Procesí k Panence (1961), válečné drama Zbabělec (1961), příběh obyčejných mladých lidí Život bez kytary (1962), komorní psychologické melodrama podle povídky Jana Trefulky

Pršelo jim štěstí (1963), válečné drama podle románu Ladislava Mňačka

Smrt si říká Engelchen (1963), adaptace novely Františka Hrubína

Zlatá reneta (1965), kriminální drama Vrah skrývá tvář (1966), psychologické kriminální drama podle románu Hany Bělohradské

Znamení Raka (1966), smutná komedie Klec pro dva (1967), kriminální komedie Přísně tajné premiéry (1967), podvodnická komedie Nejlepší ženská mého života (1968), psychologické drama Hlídač (1970), syrový příběh vesnické ženy Kateřina a její děti (1970), kriminální drama Vím, že jsi vrah (1971), příběh z moravské vesnice Bouřlivé víno (1976), příběh stárnoucího lékaře Dým bramborové natě (1976), rodinná pohádková komedie Ať žijí duchové! (1977), pokus o satirickou komedii „Já to tedy beru, šéfe…!“ (1977), moralita o převýchově sobeckého herce Já už budu hodný, dědečku! (1978), příběh začínajícího dokumentaristy Střepy pro Evu (1978), rodinný příběh Chlapi přece nepláčou (1979), kostýmní komedie Hra o královnu(1980), prázdninový příběh pro dospívající dívky Kopretiny pro zámeckou paní (1981), dětská komedie Prázdniny pro psa (1980), psychologické drama z posledních dnů války Svítalo celou noc (1980), příběh hokejového družstva Malý velký hokejista (1982), hořká komedie Jako jed (1985), příběh dvou venkovských kluků Jsi falešný hráč (1986), poetický snímek inspirovaný posledními roky života K. H. Máchy

MÁG. (1987), psychologicky laděný příběh mladé dívky Sedmé nebe (1987), historické drama podle románu Aleny Vrbové V erbu lvice (1994), série velmi lidových komedií Kameňák (2003), Kameňák 2 (2003) a Kameňák 3 (2005), komedie Žralok v hlavě (2005), smutná komedie Vratné lahve (2007).