Urartu

Starověk / Místa a oblasti

Starověký stát existující v 9. až 6. století př. n. l. na území Arménie a východního Turecka. První zmínky o území Urartu jsou ze 13. století př. n. l. v asyrských nápisech (Uruatri, Urartri). Asi v 9. století došlo ke sjednocení urartských kmenů a vznikl stát. Hospodářský rozvoj (metalurgie, řemesla, umělé zavodňování, pěstování révy vinné) vedl k růstu vlivu Urartu, a proto i ke konfrontaci s Asyrií. Roku 856 př.n.l. dobyl Urart Salmanasar III.

(konec 1. dynastie založené legendárním Aramem). Nový stát Urartu s hlavním městem Tušpou založil Sardur II. Jeho syn Išpunius (vládl 829–810) a vnuk Menua (vládl 810–785) jej upevnili a rozšířili. Za Argištiho I. a Sardura II. nastal vrchol moci Urartu. Porážka od Tiglatpilesara III. roku 743 př. n. l. byla začátkem úpadku. Rusa I. se marně snažil čelit asyrské převaze. Až v 7. století př. n. l. (Rusa II. a Sardur III.) s oslabením Asýrie nastal dočasný vzestup, ale po ničivých nájezdech Skytů a pod náporem Médů Urartu v 6. století př. n. l. zaniklo.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 9. 8. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Argišti I.

, Arméni, arménské výtvarné umění, Ázerbájdžán, íránské výtvarné umění, Jerevan, Sargon II., Tiglatpilesar III., Van.