Jerevan

Hlavní města

Hlavní město Arménie na řece Razdanu, 1 044 tisíc obyvatel (2015). Průmysl strojírenský, elektrotechnický, hutnický (hliník), chemický, petrochemický, gumárenský, stavebních hmot, farmaceutický, textilní, pletařský, kožedělný, lihovarnický, vinařský, masný. Dopravní křižovatka, mezinárodní letiště. Kaskáda hydroelektráren Sevan – Razdan. Akademie věd, univerzita a jiné vysoké školy. Muzeum arménského písemnictví (Matenadaran), archeologické vykopávky urartské pevnosti Erebuni. Osm divadel, muzea. – Na území Jerevanu již neolitické osídlení, v roce 782 př.n.l. zde Argišti I. založil opevněné město Erebuni, středisko tranzitního obchodu i po pádu říše Urartu. Od 9. století se Jerevan stal administrativním centrem východní Arménie, které trpělo častými útoky Seldžuků, Mongolů Peršanů a Turků, a jeho význam poklesl. V roce 1604 byl dobyt Abbásem I. a obyvatelstvo bylo násilně přesídleno do Íránu, od roku 1639 hlavní město jerevanského chanátu. V průběhu rusko-íránské války v letech 1826 – 1828 dobyt 1.10.1827 ruským vojskem a turkmančajskou mírovou smlouvou z roku 1828 připojen k Rusku (do 1936 se nazýval Jerivaň). V letech 1903 – 1905 se v městě zformovala bolševická organizace. V březnu 1917 převzala moc Dočasná vláda Ruska Zvláštní zakavkazský výbor, v květnu 1918 se v Jerevanu ustavila diktatura nacionalistické strany dašnaků, která se opírala o zahraniční interventy.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 16. 8. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alexandr Thamanjan, Argišti I., arménské výtvarné umění, Bjurakan, Dvin, Frunze Dovlathjan, Garni, Matenadaran, Šengavit.