turkický kaganát
Středověk / Místa a oblasti
Raně feudální stát ve střední Asii vytvořený svazem turkických kmenů; sehrál významnou roli při etnické konsolidaci turkických kmenů Eurasie. Roku 460 byl jeden z hunských kmenů (Ašinové) podroben Žuanžuany a přestěhován z východního Turkestánu na Altaj; zde vznikl svaz kmenů, které si říkaly Türk. 545 porazily ujgurské kmeny a 551 Žuanžuany. Vůdce Bumyn (†551) se prohlásil vládcem – kaganem. Do 555 si turkický kaganát podrobil všechny místní kmeny včetně Kitanů a jenisejských Kyrgyzů i čínské státy Čou a Ťi. Ve spojenectví s Byzancí začal turkický kaganát válku proti Persii o kontrolu nad hedvábnou cestou. Roku 576 dobyt Bospor (Kerč), 581 Chersones. V polovině 6. století se začaly formovat raně feudální vztahy. Růst vlivu aristokracie a aktivita čínského státu Suej vedly k rozpadu turkického kaganátu na východní a západní kaganát. Východní byl do roku 630 samostatný, 630-681 okupován Číňany, po obnovení nezávislosti krátkodobá expanze (712-713 porážka od Arabů u Samarkandu). Po smrti Tonjukuka, Kültegina a Bilge-chána se východní turkický kaganát v 1. polovině 8. století rozpadl na drobné úděly, připojené v 8. století k ujgurskému chanátu. V západním kaganátu probíhaly v 1. polovině 7. století boje o následnictví. V letech 658-659 obsazen čínským vojskem, v období 704-740 opět samostatný. Vnitřní rozpory a útoky zvenčí vedly k jeho zániku.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
9. 1. 2020
Autor: -red-