toleranční patent

Zákon vydaný Josefem II.

pro české země dne 13.10.1781 (25.10.1781 obdobně pro Uhry). Vyhlašoval omezenou náboženskou svobodu a občanskou rovnoprávnost pro stoupence evangelického, augšpurského (luteránského), reformovaného helvetského (kalvínského) a řeckopravoslavného vyznání. Tolerovaní nekatolíci získávali právo vlastnit majetek, provozovat řemesla, být městskými občany, nabývat akademických hodností a vykonávat veřejné funkce. Katolicismus zůstával i nadále jediným veřejným a státním náboženstvím. Bohoslužbám tolerovaných vyznání byl přiznán jen soukromý ráz jejich modlitebny, nesměly napodobovat architekturu katolických církevních staveb, u dětí ze smíšených manželství byla preferována katolická výchova. Přes všechna omezení znamenalo uskutečnění náboženské tolerance pokrokový převrat v náboženském a politickém životě habsburské monarchie.