Theodor Wiesengrund Adorno

Biografie / Filozofie

*11.9.1903 – †6.8.1969, německý filozof a sociolog; jeden z hlavních představitelů frankfurtské školy. Od roku 1934 v emigraci (Velká Británie, USA), od roku 1949 profesor univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem. V Adornově negativní dialektice a kritické teorii, sdílené i jinými představiteli školy, se svérázně odrazila novohegelovská dialektika, levicový existencialismus, zčásti freudismus a avantgardistická kritika kultury. Negativistické pojetí dialektika jako nástroje totální negace a destrukce všeho daného metodicky podmiňuje jeho pesimistickou a bezperspektivní filozofii dějin, v níž dochází ke stále hlubšímu odcizení člověka (Dialektika osvícenství, spoluautor M. Horkheimer). V jeho radikalistické kritice se kapitalismus a socialismus v podstatě ztotožňují. Pokrokové prvky obsahuje Adornova kritika fašismu a autoritářské osobnosti, jakož i filozofii výrazů krize buržoázního vědomí v novopozitivismu a fenomenologii, resp. existencialismu. V hudebně estetických studiích hodnotí Adorno tvorbu typu A. Schánberga a A. Weberna jako přiměřený výraz úzkosti a odcizení jedince v kapitalistické společnosti a propaguje své pojetí nové hudby. Neúspěchy nové levice prohloubily krizi koncepcí Adorna a celé frankfurtské školy, která od 70. let ztrácí na významu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 4. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: autoritářská osobnost, filozofie, frankfurtská škola, Jürgen Habermas, kritická sociologie, Max Horkheimer, Michael Polanyi, negativní dialektika, zpředmětnění.