Theodor Mommsen

Historie / Biografie

*30.11.1817 (Garding, Šlesvicko-Holštýnsko, tehdy Dánsko) – †1.11.1903 (Charlottenburg, Brandenbursko, Pruské království), celým jménem Christian Matthias Theodor Mommsen, německý historik, právník a politik; profesor univerzity v Lipsku, Curychu a Berlíně. Liberál a nacionalista, 1881–1884 poslanec pruského zemského a německého říšského sněmu. Žák Niebuhrův a Droysenův. Proslul rozsáhlým dílem Römische Geschichte (Římské dějiny), bohatým materiálově a literárně působivým, které však vycházelo z myšlenky demokratického monarchismu, jehož ztělesnění Mommsen spatřoval ve vládě Caesarově. Vědecky cennější Römisches Staatsrecht (Římské státní právo), Römisches Strafrecht (Římské trestní právo) jsou průkopnickými pracemi, jež kombinují právnická a historická hlediska a bohatě využívají pomocné vědy historické, zejména numizmatiku. Vedl skupinu, která vydávala monumentální soubory římských nápisů. Přes pozornost k sociálním, hospodářským a kulturním dějinám připisoval rozhodující úlohu velkým osobnostem typu Alexandra Velikého, Hannibala nebo Caesara. Ve filozofii dějin autor teorií cyklismu a hyperkriticismu, dále rozvíjených E. Meyerem a A. Toynbeem. Získal Nobelovu cenu za literaturu (1902).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 11. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Nobelova cena za literaturu.