Talmud

Náboženství

Aramejsky poučení, zvláště o zákonu, odtud sám zákon, jeho znalost a výklad; soubor judaistických pouček dogmatické, nábožensko-etické a právní povahy; soubor náboženských traktátů zakotvujících ideologické, kulturní a náboženské právní představy judaismu; svým dosahem po Starém zákonu nejvýznamnější zdroj židovské věrouky. Spisy obsahující výklad zákona jsou shrnuty ve dvou základních sbírkách talmudu, starší Mišně a mladší Gemaře, tvořících jednak starší a méně objemný talmud jeruzalémský či palestinský (vznik kladen do období mezi koncem 2. století a polovinou 5. století ), jednak mladší a objemnější talmud babylónský (asi od roku 190 do konce 6. století). V obou mutacích jsou k původním pojednáním o smyslu Mišny připojeny veškeré dostupné prameny ústní tradice týkající se výkladů Tóry a jiných posvátných knih judaismu. Talmudistický systém příkazů a zákazů utvrdil v rámci diaspory pozice judaismu a napomohl přeměně židovských středověkých občin v uzavřené náboženské korporace v čele s rabíny. – Talmud se zachoval v rukopisné podobě jako celek, který (stejně jako jeho dílčí traktáty) prošel mnoha reedicemi, snažícími se o zachování jeho původní podoby.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 8. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: aramejská literatura, Gabriel, Gemara, Mišna, Nazaret, rabín, šulchan aruch, Tóra, Židé, židovské náboženství – judaismus.