synoda

Náboženství

[Řečtina], původně označení vrcholných církevních shromáždění v jednotlivých křesťanských církvích. – V katolické církvi se jako synoda označovalo shromáždění církevní hierarchie rokující o specifických otázkách církevního života. Po II. vatikánském koncilu ustanovil papež Pavel VI. celocírkevní synody biskupů se sídlem ve Vatikánu jako poradní orgán papeže. V protestantismu se synodou rozumí shromáždění duchovních i světských církevních funkcionářů dané země, které se pravidelně svolává a rozhoduje o náboženských a církevních politických otázkách. V ruské a československé pravoslavné církvi představuje synoda patriarchův poradní orgán (sbor šesti nejvyšších duchovních v čele s patriarchou, tzv. Svatá synoda). V některých protestantských církvích v ČR (Českobratrská církev evangelická, jednota bratrská) se jako synoda rovněž označuje nejvyšší církevního zákonodárný a řídící orgán.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 10. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: Arles, Bartaam Kalábrijský, Berengarius z Toursu, Českobratrská církev evangelická, Kazatel, maronité, pontifikál, římskokatolická církev, Skotská episkopální církev.