stechiometrie

[Řečtina], vztah mezi chemickým vzorcem látky a hmotnostním zastoupením složek (atomy, atomové skupiny), které ji tvoří. Při znalosti chemického vzorce lze i z relativní atomové hmotnosti vypočíst hmotnostní elementární složení látky. Naopak po provedení chemické elementární analýzy látky a po zjištění její relativní molekulární hmotnosti lze určit celkový chemický vzorec. Při znalosti stechiometrie všech látek účastnících se chemické reakce lze počítat stechiometrické poměry při této reakci (například vodík reaguje s kyslíkem za tvorby vody ve stechiometrickém poměru počtu molekul uvedených látek 2:1:2, z čehož plyne, že hmotnostní poměry reakčních složek jsou 4,03:32,00:36,03). Znalost stechiometrie je třeba též při přepočtech mezi různými způsoby vyjadřování složení směsi, při výpočtu molárních veličin z celkových, například tepelné kapacity, objemu, entropie.