Split

Města a obce

Nějvětší přístavní město v Chorvatsku u Jaderského moře, 178 102 obyvatel (2011). Split leží na poloostrově mezi Kaštelským zálivem a Splitským průlivem. Průmysl loďařský, cementárenský, automobilový, chemický, elektrotechnický, potravinářský. Pěstování vinné révy, ovoce, zeleniny. Dopravní křižovatka: nákladní i osobní přístav pro pobřežní plavbu, trajekty na ostrovy a do Itálie, mezinárodní letiště, železniční trať. Ve Splitu jsou tři klubové přístaviště jachet a jedna marina. Muzea, galerie. Vysoká škola. Přímořské lázně. Historické jádro Splitu je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Ve starověku na místě dnešního Splitu řecká a posléze římská osada Aspalathos. Na přelomu 3. a 4. století vybudoval zde císař Diocletianus rozsáhlý palác, v němž prožil poslední léta svého života. V opuštěném paláci se roku 639 usadila část obyvatel ze sousedního města Salony (Solinu), zničeného Avary a učinila z něho jádro nového města – Splitu. V 7. až 11. století střídavě pod vládou byzantské říše a Benátek, od roku 1069 součást chorvatského království a spolu s ním ve 12.–15. století uherských zemí. V letech 1420–1797 pod svrchovaností Benátek. Jeden z nejvýznamnějších dalmatských přístavů, sídlo arcibiskupství. V roce 1797 připadl habsburské monarchii, 1806–14 obsazen Francouzi, 1814–1918 součást rakouské respektive rakousko-uherské monarchie (od 1867 v rámci Předlitavska). Hlavní centrum Dalmácie. Od roku 1918 součást Jugoslávie, 1929–41 hlavní město bánoviny Primorje, 1941–43 okupován fašistickou Itálií, 1943–44 nacistickým Německem, od 1944 součást Chorvatska v rámci Jugoslávie, od roku 1992 součást samostatného Chorvatska.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 7. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Cyril Metoděj Hrazdira, jugoslávské výtvarné umění, Omiš, Salonae, Solin, Šolta, Trogir.