přísloví

Ustálený stylizovaný výrok, obsahující obecně platné zásady nebo zkušenosti určitého společenství a vyjádřený přímo (Sytý hladovému nevěří, S poctivostí nejdál dojdeš nebo obrazně (Lež má krátké nohy). Pro snazší zapamatování je často v podobě rýmovaného dvojverší (Jak jde kroj, tak se stroj). Přísloví jsou doložena ve starověkých literárních památkách (asyrské, staroeg:, staroindických, Kniha přísloví ze Starého zákona, k níž dal základ král Šalomoun a do níž byla zařazena kromě přísloví izraelských i přísloví původu egyptského a edomského). Tvoří součást lidové slovesnosti a jsou v tradici pevně zafixována. Sběrateli českých přísloví byli zejména J. A. Komenský (Moudrost starých Čechů), J. Dobrovský (Českých přísloví sbírka), F. L. Čelakovský (Mudrosloví národu slovanského ve příslovích), V. Flajšhans (Česká přislovy). U četných přísloví lze sledovat přejímání z jednoho jazykového společenství do druhého.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: akkadská literatura, František Štěpán Kott, tempora mutantur et nos mutamur in illis.