Peloponés

Antické Řecko / Poloostrovy

Řecky Peloponnéssos – poloostrov na jihu Řecka spojený s pevninou Korintskou šíjí; 21 439 km². Členité pobřeží se zálivy (Argolidský, Lakonský, Messénský, Kyparisijský, Patraský). Hornaté vnitrozemí (Taygetos, 2 407 m. n. m.) s nížinami při pobřeží. Zemědělství. Na jihu zříceniny starořecké Sparty; v Olympii se konaly starořecké olympijské hry. – Ve starověku Peloponés rozdělen na nezávislé státy. Za pozdně heladské kultury byly nejvýznamnější Mykény, Tíryns a Pylos. Po vpádu Dórů získala na Peloponésu převahu Sparta, vedle ní byly významné Argos, Korint a Sikyón, od 4. století př. n. l. i Megalopolis. Roku 146 př. n. l. se po pádu Korintu stal Peloponés součástí římské říše; do popředí se dostal obchodní přístav Patrai v Achai. – Ve středověku se Peloponés nazýval Morea. Po 4. křížové výpravě v letech 1202–1204 byl vytvořen morejský despotát, ten byl roku 1460 dobyt osmanskou říší; střediskem turecké správy se stala Tripolica. Peloponés sehrál významnou roli v řeckém národně osvobozeneckém povstání v letech 1821–1829.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 7. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Aigína, Arkádie, Benátská republika, Dórové, Korinthos, Korintská šíje, Kréta, Mistra, morejský despotát, Mykény, Nauplion, Navarino, Patrai, Sikyón, Sparta, Tainaron, Taygetos, Tíryns, Vafio.