otonská renesance

Ideologický a politický program římsko-německé říše za vlády Otonů

(saská dynastie

) v 10. až začátkem 11. století. Vyjadřoval jejich nároky na dědictví po Karlovcích v Německu a v Itálii a mocenské ambice říše v zahraniční politice. Projevoval se přijetím císařského římského titulu (imperator Romanorum), napodobováním pozdně antických římských vzorů, spřízněním s byzantskými císaři (měli stejný titul) a přisvojováním si svrchovanosti nad křesťanskými evropskými státy (s výjimkou východních křesťanů ). Vrchol otonské renesance za Oty III.

, který chtěl přesunout své sídlo do Říma (výstavba císařského paláce na Aventinu). Otonská renesance měla kulturní význam (otonské umění

), v politické oblasti byla nástrojem expanze německých feudálů. Viz také renovatio imperii

.