organická chemie

A) Původně chemie látek vytvářených živými organismy, toto vymezení bylo však vyvráceno roku 1828 syntézou močoviny

, b) nyní vědní obor chemie zabývající se organickými sloučeninami, tj. látkami, v jejichž molekulách je vázán uhlík (s výjimkou několika jeho nejjednodušších sloučenin), jejich získáváním, izolací z přírodních látek, strukturou, průběhem jejich reakcí, syntézou a možností umělé přípravy. Uhlík

, tvořící v organických sloučeninách od dvou atomů do mnoha tisíc řetězce i kruhy různé délky i tvaru, spolu s dalšími prvky (O

, N

, S

, P

) vytváří základ nesmírně pestré a početné skupiny organických látek (dnes známo přes 7 miliónů), které jsou podstatou živých organismů, popřípadě jsou uměle vytvořeny. Z organické chemie se postupně vydělila například biochemie

, makromolekulární chemie

, bioorganická chemie

. Organická chemie je základem rozsáhlého chemického průmyslu, například pohonných látek, plastických hmot, chemických vláken, agrochemikálií, barviv, léčiv, výbušnin. Materiálovými zdroji jsou převážně zemní plyn, ropa, uhlí, biomasa.