Oldřich II. z Rožmberka

Biografie / Šlechta

*13.1.1403 – †28.4.1462, český šlechtic; syn Jindřicha III. z Rožmberka. Byl vychován poručníkem Čeňkem z Vartenberka, byl manželem jeho dcery Kateřiny († 1436). 1418 uznán plnoletým. Původně stoupenec husitství, obavy ze sílícího Tábora jej na jaře 1420 vedly k přestoupení ke katolicví a ke spojení se Zikmundem Lucemburským. Neúspěšně obléhal Tábor (30.5.1420 poražen Mikulášem z Husi); 12.10.1420 rožmberské vojsko poraženo J. Žižkou z Trocnova u Panského Boru. V listopadu 1420 uzavřel s tábory příměří, které bylo později prodlužováno či obnovováno (v dubnu 1421 se zavázal nepronásledovat na svých panstvích kališníky). Vojenská výdaje vedly k zadlužení rodu; Oldřich II. z Rožmberka však zároveň využil finanční tísně Zikmunda Lucemburského k výhodným zástavám (klášter Zlatá Koruna, Zvíkov, Milevsko, snahy o získání Českých Budějovic). Rožmberské vojsko se účastnilo 30.5.1434 bitvy u Lipan a 19.8.1435 porazilo vojsko táborů u Křeče. Po smrti Zikmunda Lucemburského byl Oldřich II. z Rožmberka v čele českých katolíků (zejména ve 40. letech); usiloval zároveň, někdy násilnými prostředky, o zaokrouhlení rožmberské držby a snažil se podpořit prestiž svého rodu falšovanými listinami (první místo v zemi po králi, instituce vladařství, fikce o původu rodu od antického římského rodu Ursinů). Roku 1451 se vzdal vladařství ve prospěch svého syna Jindřicha IV. z Rožmberka, od 1457 sídlil na Maidštejně (Dívčí kámen u Č. Budějovic). Na jeho dvoře došlo k prvním projevům rané renesance v Čechách.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 4. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Jan z Jesenice, Jednota strakonická, Jindřich IV. z Rožmberka, Jošt z Rožmberka, Rožmberkové.