Bodrci – v 6. až 12. století jedna ze čtyř kmenových skupin severozápadních (polabsko-pobaltských) Slovanů. Sídlili na území dnešního Německa v oblasti mezi Baltským mořem, řekou Recknitz, na západ od Müritzského jezera, na levém břehu Labe až k Lüneburským vřesovištím a ve východním Holštýnsku.
K Obodritům patřily kmeny vlastních Obodritů, Vagrů, Varnů, Polabanů, Smolinců, Dřevanů, Liňanů a Břežanů. Zabývali se zemědělstvím, řemesly (vyspělé tesařství) a obchodem (založili pozdější Lübeck). Roztříštění Obodritů na hradské okrsky a silná sněmovní organizace spjatá s pohanským kultem zpomalovaly rozvoj feudálních vztahů a ztěžovaly vytvoření pevného státu. Od roku 844 byly proti Obodritům namířeny útoky východofranských, zejména saských feudálů.
Roku 967
Ota I. Veliký zřídil na území Obodritů misijní biskupství a knížecí rod Nakonidů z Veligradu přijal v té době křesťanství. Nakonidům se nepodařilo zlomit sněmovní zřízení Obodritů vlastní družinou. Roku 982 byl kníže Mstislav (†konec 10. století) při protikřesťanském povstání podporovaném
Lutici byl vyhnán ze země. Roku 1043 se pokusil obnovit vládu (s německou, dánskou, českou a polskou pomocí) Gotšalk. Vytvořil státní útvar napodobující svou vnitřní strukturou český a polský stát. Po roce 1066 bylo Gotšalkovo knížectví (centrum Veligrad) rozbito novou pohanskou revoltou. V roce 1093 Gotšalkův syn
Jindřich Obodritský obnovil říši Obodritů s centrem v Lübecku, roku 1101 si podrobil Havolany, v letech 1123–1124 Raňany a usiloval o královský titul. Roku 1127 byl zavražděn pohanskou opozicí, po jeho smrti se členové dynastie Nakonidů vzájemně povraždili.
Novou dynastii založil pohanský kníže
Niklot, který se roku 1130 postavil do čela boje proti německé a dánské expanzi. V roce 1131 uznal svrchovanost
Lothara III.. Roku 1160 dobyl území Odobritů saský vévoda
Jindřich Lev, který část území udělil
Niklotovu synu Jindřichovi. Pod vládou Niklotovců (v letech 1167 až 1918) se území Obodritů již ve 12. až 13. století germanizovalo a bylo nazýváno podle německého překladu Veligradu Meklenburskem.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
2. 11. 2004
Autor: -red-
