Normandie

[Normandyje], historické území v severozápadní Francii. Jméno získalo toto území podle Normanů, kteří v 9. století ovládli ústí a část povodí Seiny, Loiry a Rýna. V boji s Normany vynikli Kapetovci, kteří donutili vůdce seinských Normanů Rolla přijmout křesťanství a podílet se na zničení loirských Normanů. Rollo obdržel území Normandie v léno od Karlovců jako vévodství. V rámci středověké Francie tvořila Normandie centralizovaný samostatně organizovaný feudální celek. Roku 1066 dobyl vévoda Vilém I. Dobyvatel Anglii (byl spřízněn s anglosaskými Cerdikovci) a šlechta z Normandie se stala základem vysoké anglické (a částečně i skotské) aristokracie. Dědicem normanské dynastie byla hrabata z Anjou (Plantageneti), formálně Normandie zůstala francouzským lénem

. Roku 1204 ji dobyl francouzský král Filip II. August. Za stoleté války se Normandie zmocnili Angličané, do roku 1450 byla opět ovládnuta (až na skupinu ostrovů) Francouzi. Měla autonomní sněm až do francouzské buržoazní revoluce konce 18. století. V červnu 1944 byla vyloděním Spojenců v Normandii otevřena druhá fronta.