neutron

Částicová fyzika

[Latina], elektricky neutrální elementární částice s hmotností 1838, 6krát větší než je hmotnost elektronu. Neutron byl objeven roku 1932 J. Chadwickem. Spin neutronu je 1/2 (fermion). Neutrony spolu s protony tvoří jádra atomů. Volný neutron je nestabilní, rozpadá se s poločasem kolem 12 minut na proton, elektron a neutrino. Neutrony vyvolávají řadu jaderných reakcí, z nichž nejdůležitější je štěpení těžkých jader. Nejintenzívnějším umělým zdrojem neutronů jsou jaderné reaktory. Podle energie se neutrony dělí na rychlé (s energií nad 0,5 MeV) a pomalé (energie pod 0,5 MeV). Tzv. tepelné neutrony jsou pomalé neutrony s energií kolem 0,025 eV. Magnetický moment neutronu je -1,9 jaderného magnetonu. Antineutron má opačný magnetický moment a baryonové číslo než neutron.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 11. 2003
Autor: -red-

Odkazující hesla: absorpční a odrazová analýza

, aktivace prvků, antineutron, bineutron, deuterium, deuteron, elementární částice, excitace, Fréderic Joliot-Curie, hyperjádro, hyperonová degenerace, hyperonová hvězda, Igor Vasiljevič Kurčatov, inverzní rozpad, izotopy, jádro atomu, James Chadwick, látka a pole, metoda rotujícího (otáčivého) krystalu, neutronová hvězda, nukleon, radioaktivita, reflektor, Richard Feynman, řídicí tyč reaktoru, složky jádra, spin-orbitální interakce, štěpná komora.