hugenoti

[Igenoti, francouzština], francouzští přívrženci Kalvínova učení, které se ve Francii rozšířilo před polovinou 16. století. Od roku 1534 byli pronásledováni státem. Získali stoupence ve všech vrstvách společnosti, k politickým představitelům patřili nejvyšší feudálové – Bourboni, vévodové z Condé, rod Coligny. Nejpočetnější byli hugenoti na jihu země, kde šlechta využívala názorové opozice hugenotů k boji s královskou mocí. Boj s katolíky vedl k náboženským válkám v letech 1562 až 1594. V čele katolické strany podporované Španělskem stál rod Guise. Hugenoti uzavřeli spojenectví s anglickou královnou Alžbětou I. Po bartolomějské noci roku 1572 vytvořili v jižní Francii prakticky samostatné území. Ediktem nantským získali hugenoti roku 1598 náboženskou svobodu a politickou rovnoprávnost. Po zrušení ediktu Ludvíkem XIV. v roce 1658 byli krutě pronásledováni (dragonády) a došlo k velké vlně hugenotské emigrace (řemeslníci, obchodníci), která Francii způsobila citelné ekonomické ztráty.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 9. 12. 2003
Autor: -red-

Odkazující hesla: Armand-Jean du Plessis de Richelieu, Aunis, bartolomějská noc, Belfast, Berlín, bitva u Arques, Coligny, Condé, edikt postupimský, Erlangen, Françoise d'Aubigné Maintenon, Gaspard de Chatillon Coligny, Guisové, Jindřich II., Jindřich III., kalvinismus, Karel I. z rodu Stuartovců, La Rochelle, Maximilien de Béthune, vévoda de Sully, baron de Rosny, náboženské války ve Francii, Orléans, Petrus Jacobus Joubert, Poitou-Charentes, Potsdam, princ Henri de Condé, reformace, René Goulaine de Laudounière, Saint-Denis, svatá liga, Théodore Agrippa d'Aubigné, Troyes.