mutace

Genetika

Genetika, dědičná změna určité fenotypové vlastnosti, která není podmíněna novou genotypovou kombinací ani genovou rekombinací, ale zásahem do struktury genu. Podstatou mutace jsou změny ve stavbě molekuly DNA způsobené fyzikálními nebo chemickými faktory (mutageny), například zářením, silnými oxidačními látkami. Záměrně vyvolané mutace se označují jako mutace indukované. U mutací spontánních není znám indukující faktor. V přírodě jsou spontánní mutace významným zdrojem evoluční genetické variability. Indukce mutace se využívá ve šlechtění k získání nových odrůd rostlin, v mikrobiologii k získání nových vysokoprodukčních mikrobiálních kmenů. Podle rozsahu genotypové změny se mutace dělí na genové (změna struktury jediného genu), chromozómové (přestavba chromozómové struktury) a genomové (změny v počtu chromozómů). Letální mutace jsou změny neslučitelné s životem organismu a vedou ke smrti. Z evolučního hlediska lze rozlišovat makromutace a mikromutace. Z rodičů na potomky se přenášejí mutace podmíněné změnami v pohlavních buňkách (tj. gametické mutace) na rozdíl od somatických mutací, které postihují tělesné (somatické) buňky organismu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 11. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: antimutagen, chimérismus, člověk, deficience, delece, detekce mutací, genetika virů, mutagen, mutageneze, muton.