moteto

Hudba

[Italština], motet – forma polyfonní hudby v 13.–18. století, stylově i funkčně velmi proměnlivá. Moteto vzniklo ve Francii otextováním vrchních hlasů klauzuly, ve 13.–14. století mělo 2–4 hlasy (odspodu: tenor, motetus, triplum, quadruplum) s různými texty (nejčastěji latinskými všeobecně duchovními a francouzskými světskými). Tenor byl zpravidla bez textu provozován instrumentálně a citoval rytmicky upravenou chorální melodii. V období francouzského ars nova se uplatnilo izorytmické utváření tenoru (často též instrumentálního kontratenoru, později i textovaných hlasů) a moteto se proměnilo z drobné kompozice ve velkou a náročnou formu (P. de Vitry ). V 1. polovině 15. století plnilo 4hlasé izorytmické moteto funkci slavnostní hudby k určité příležitosti. – Ve střední Evropě se od konce 13. století do poloviny 15. století vyvíjel jednodušší homorytmický typ latinského moteta, jehož textovaný tenor neužíval. Byl pěstován až do 16. století – Renesanční typ moteta užíval jediný latinský text (duchovní či k určité příležitosti), nejprve mělo moteto 3–6 hlasů a vokálně instrumentální obsazení, tenor se stal hlasem středním. Postupně převládla důsledná imitační práce a vokální obsazení, vzrůstala pozornost k zhudebněnému textu. Ve 2. polovině 16. století se rozšířila v motetu vícesborová 8–12 hlasá faktura, s přechodem k baroku rostl podíl instrumentální složky. V baroku se uplatňovala koncertantní i fugová věta, doprovázený sólový zpěv recitativní či ariózní. V protestantských zemích byly zhudebňovány texty v národních jazycích (J. S. Bach ). Od poloviny 18. století se moteto občas objevuje jako označení kratších chrámových skladeb (W. A. Mozart, J. Brahms, A. Bruckner.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 4. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Adrian Willaert, anglická hudba, Antoine Brumel, Anton Bruckner, ars antiqua, ars nova, benátská škola, conductus, Cristóbal de Morales, Cyprian de Rore, francouzská hudba, Gilles Binchois, Giovanni Francesco Anerio, Giovanni Maria Nanino, Guillaume Dufay, Heinrich Schütz, Jacob Arcadelt, Jacob Regnart, Jiří Rychnovský, John Dunstable, Orazio Vecchi, Orlando di Lasso, Philippe de Vitry, ricercar, Samuel Scheidt, Tomás Luis de Victoria, vícehlas, vokální hudba.