moldavské výtvarné umění

Výtvarné umění

Od 10. století spjato s ruským a ukrajinským umění, ve 14.–16. století se stavěly protiturecké pevnosti (Soroki, Bendery) a freskami zvenčí i zevnitř zdobené kláštery (Moldovita, Voronet) vlastní architektonické školy (moldavská klenba), v 17.–19. století převládal klasicismus (soubor v Kišiňově), též docházelo v architektuře k míšení domácí tradice s ruskými a ukrajinskými formami (Kurkovský klášter). V malířství se v 19. století začalo rozvíjet světské umění (hlavně portréty), v 2. polovině vznikala v Kišiňově malířská škola, umělci ovlivněni realistických peredvížniků (hlavně krajiny a žánrové obrazy – V. F. Okuško, *1862 – †1919, E. M. Maleševskaja, *1868 – †1940). Po vzniku Moldavské SSR se rozvíjí národní umění, pokračuje realistická malířská a sochařská tvorba (rolnické náměty, témata hrdinské minulosti a revolučních bojů), psychologické portréty – například M. E. Gamburd (*1904 – †1954), M. G. Greku (*1916), později rozvoj především monumentální plastiky a malby (Palác kultury v Benderach). Architektura se po obměnách klasických forem přikláněla po válce k monumentalitě a dekorativnosti (nádraží v Kišiňově). Těžištěm soudobého vývoje moldavského výtvarného umění jsou tradiční umělecké obory, glyptika, keramika, malba na dřevě, textil a koberce.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 3. 2007
Autor: -red-